Ohmův zákon je fundamentální princip v elektrotechnice a fyzice, který popisuje vztah mezi napětím, proudem a odporem v elektrickém obvodu. Formulován německým fyzikem Georgem Simonem Ohmem v roce 1827, tento zákon je vyjádřen jednoduchou lineární rovnicí: ( V = I cdot R ), kde ( V ) je napětí (volty), ( I ) je elektrický proud (ampéry) a ( R ) je odpor (ohmy). Ohmův zákon je klíčový pro pochopení chování elektrických obvodů a je základem pro mnoho technických aplikací, od návrhu elektronických zařízení až po řešení praktických problémů v elektrických systémech.
Ohmův zákon nám umožňuje předpovědět, jak se elektrický proud bude chovat v závislosti na aplikovaném napětí a hodnotě odporu. Napětí je elektrická síla, která tlačí elektrony obvodem, zatímco odpor je opoziční síla, která brání proudění těchto elektronů. Když například zvýšíme napětí v obvodu, aniž bychom změnili odpor, proud se také zvýší. Naopak, pokud zvýšíme odpor, aniž bychom změnili napětí, proud klesne. Tento lineární vztah je velmi užitečný při návrhu a analýze elektrických a elektronických obvodů.
Ohmův zákon je platný pouze pro tzv. ohmické materiály, kde vztah mezi napětím a proudem je lineární a stálý. V praxi to znamená, že některé materiály a součástky, jako jsou rezistory, se řídí Ohmovým zákonem přesně. Nicméně, existují i neohmické materiály, u kterých tento vztah neplatí, například diody a tranzistory, které vykazují nelineární chování. Přesto je Ohmův zákon základním nástrojem pro pochopení a řešení mnoha základních i složitějších problémů v elektrotechnice a elektronice, čímž se stal nezbytnou součástí technického vzdělání a praxe.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)