Ohmův zákon je fundamentální princip fyziky, který popisuje vztah mezi napětím, proudem a odporem v elektrických obvodech. Formuloval jej německý fyzik Georg Simon Ohm v roce 1827. Zákon uvádí, že elektrický proud procházející vodičem mezi dvěma body je přímo úměrný napětí mezi těmito body a nepřímo úměrný odporu vodiče. Matematicky je Ohmův zákon vyjádřen rovnicí I = U/R, kde I je proud v ampérech (A), U je napětí ve voltech (V) a R je odpor v ohmech (Ω). Tento zákon je klíčový pro analýzu elektrických obvodů a nachází široké uplatnění jak v teoretické fyzice, tak v praktickém inženýrství.
Ohmův zákon má několik důležitých důsledků a aplikací. V praxi nám umožňuje vypočítat jeden z těchto tří parametrů (napětí, proud nebo odpor) za předpokladu, že známe zbývající dva. Například pokud známe napětí a odpor, můžeme snadno vypočítat, jaký proud bude obvodem procházet. Tento princip je základem pro navrhování a analýzu elektrických a elektronických zařízení, od jednoduchých bateriových obvodů po složité systémy v průmyslových aplikacích. Rovněž je základem pro měřicí přístroje jako voltmetry, ampérmetry a ohmmetry.
Kromě své základní podoby má Ohmův zákon také své aplikace ve složitějších situacích, například v nelineárních materiálech nebo při vysokých frekvencích, kde klasická formulace může být modifikována nebo rozšířena. Dále, v kombinaci s dalšími zákony a pravidly, jako je Kirchhoffův zákon, umožňuje komplexní analýzu obvodů. Nicméně, základní koncept Ohmova zákona zůstává jednoduchý a intuitivní, což z něj činí nezbytný nástroj jak pro začínající studenty fyziky a elektrotechniky, tak pro zkušené profesionály v oboru.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)