Ohmův zákon je jedním ze základních principů elektrických obvodů a popisuje vztah mezi elektrickým napětím, proudem a odporem v lineárních elektrických obvodech. Tento zákon byl pojmenován po německém fyzikovi Georgovi Simonovi Ohmovi, který jej formuloval v roce 1827. Ohmův zákon se matematicje vyjadřuje rovnicí ( V = I cdot R ), kde ( V ) je napětí ve voltech (V), ( I ) je proud v ampérech (A) a ( R ) je odpor v ohmech (Ω). Tento vztah nám umožňuje vypočítat kteroukoli ze tří veličin, pokud známe zbývající dvě.
Praktická aplikace Ohmova zákona je široká a nachází uplatnění v celé řadě technických a vědeckých disciplín. V elektrotechnice a elektronice se například používá při návrhu a analýze elektrických obvodů, kde je důležité znát hodnoty napětí, proudu a odporu pro správnou funkci zařízení. Pokud je známý odpor určitého prvku v obvodu, lze pomocí Ohmova zákona předpovědět, jaké napětí bude potřebné pro dosažení požadovaného proudu. Naopak, pokud jsou známa napětí a proud, lze určit, jaký odpor by měl mít prvek, aby obvod fungoval správně.
Ohmův zákon také pomáhá pochopit chování materiálů při průchodu elektrického proudu. Materiály, které dodržují Ohmův zákon a mají lineární vztah mezi napětím a proudem (tj. stálý odpor), jsou nazývány ohmickými materiály. Naopak materiály, které tento lineární vztah nedodržují a jejich odpor se může měnit s napětím nebo proudem, jsou neohmické. Pochopení rozdílu mezi těmito typy materiálů je klíčové pro správný návrh a použití elektrických a elektronických komponent. Ohmův zákon tedy poskytuje fundamentální základ pro široké spektrum technických aplikací a výzkumů v elektrotechnice.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)