Digitální elektronika je obor elektroniky, který se zabývá zpracováním, ukládáním a přenosem informací pomocí diskrétních (nejčastěji dvou) úrovní elektrického signálu, obvykle označovaných jako logická „nula“ (0) a logická „jednička“ (1). Tyto úrovně odpovídají určitým napěťovým hladinám a umožňují jednoznačné rozhodování o aktuálním stavu obvodu. Na rozdíl od analogové elektroniky, která pracuje s plynulými změnami elektrických veličin, digitální elektronika využívá pouze několik předem definovaných hodnot, což výrazně zvyšuje odolnost vůči rušení a zjednodušuje návrh složitých systémů.
Základními stavebními prvky digitálních obvodů jsou logické členy (hradla), jako například AND (součin), OR (součet) a NOT (negace). Tyto prvky umožňují realizovat libovolné logické funkce podle Booleovy algebry a vytvářet tak složitější obvody, jako jsou sčítačky, registry, multiplexory nebo paměťové buňky. Složením těchto základních prvků vznikají kombinační a sekvenční logické obvody. Zatímco kombinační obvod reaguje pouze na aktuální vstupní signály, sekvenční obvody jsou schopny uchovávat stav v čase například pomocí klopných obvodů (flip-flopů). Tak lze v digitální elektronice realizovat například digitální hodiny, počítače nebo řídicí automaty.
Význam digitální elektroniky v současné době stále roste díky neustálému zmenšování a zlevňování elektronických součástek, zejména integrovaných obvodů. Mikroprocesory a programovatelné logické obvody (například FPGA) umožňují vytvářet velmi složité digitální zařízení s obrovským výpočetním výkonem a flexibilitou. Digitální elektronika dnes tvoří základ veškerých počítačových technologií, moderní komunikace, automatizace a ovládání nejrůznějších zařízení, od mobilních telefonů až po průmyslové roboty. Důvodem jejího úspěchu je možnost jednoznačně reprezentovat a zpracovávat informace, snadné kopírování digitálních dat bez ztráty kvality a vysoká spolehlivost digitálních obvodů.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)