Frekvenční měnič je elektronické zařízení sloužící ke změně frekvence elektrického napájení, obvykle určeného pro řízení otáček a momentu třífázových asynchronních nebo synchronních elektrických motorů. Na principu převodu střídavého napětí nejprve na stejnosměrné, a poté zpět na střídavé, umožňuje frekvenční měnič plynule regulovat otáčky elektromotoru bez nutnosti složitých mechanických převodů. Tento proces významně přispívá k energetické efektivitě poháněných soustav, ke snížení mechanického namáhání připojených zařízení, a k výraznému prodloužení jejich životnosti.
Základní uspořádání frekvenčního měniče tvoří tři hlavní funkční bloky: usměrňovač, stejnosměrný meziobvod a střídač. Usměrňovač převádí střídavé napětí z elektrické sítě na napětí stejnosměrné, v meziobvodu je toto napětí vyhlazeno pomocí kondenzátorů. Střídač následně z tohoto stejnosměrného napětí vytváří požadované střídavé napětí s proměnnou frekvencí a amplitudou, přičemž většinou využívá spínací kruhové součástky – např. tranzistory IGBT v režimu pulzně šířkové modulace (PWM). Právě řízením šířky a pořadí jednotlivých pulzů dokáže měnič přesně nastavovat výslednou efektivní hodnotu napětí a frekvence potřebnou pro správné řízení motoru.
Frekvenční měniče jsou dnes běžně nasazovány v široké škále průmyslových aplikací – od pohonů čerpadel a ventilátorů po dopravníkové pásy, obráběcí stroje i výtahy. Moderní měniče kromě samotného řízení otáček často umožňují i další funkce, například měření zatížení motoru, ochranu proti přetížení, či komunikaci se systémy průmyslové automatizace. Vedle energetických úspor, vyšší dynamiky a flexibility řízení pohybu přispívají také k ochraně elektrické sítě před nadměrným proudovým zatížením při rozběhu motorů. S rozvojem výkonové elektroniky a digitalizace postupně nacházejí frekvenční měniče stále širší uplatnění i mimo tradiční průmyslový sektor, například v domácí technice nebo v elektromobilitě.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)