Tranzistor: Základní stavební prvek moderní elektroniky
Tranzistor je polovodičová elektronická součástka, která slouží primárně jako zesilovač nebo spínač elektrických signálů. Byl vynalezen v roce 1947 Johnem Bardeenem, Walterem Brattainem a Williamem Shockleym v laboratořích Bell Telephone Laboratories. Tranzistor brzy nahradil dříve používané elektronce hlavně díky menším rozměrům, vyšší spolehlivosti, nižší spotřebě energie a schůdnosti masové výroby. Bez tranzistoru by nebylo možné vytvořit moderní elektronická zařízení – od počítačů přes mobilní telefony až po internet.
Základním principem tranzistoru je řízení toku elektrického proudu pomocí malého signálu. Nejběžnější typy tranzistorů jsou bipolární tranzistor (BJT, anglicky Bipolar Junction Transistor) a tranzistor s řízeným elektrickým polem, tzv. FET (Field Effect Transistor). Bipolární tranzistor má tři vyvody: emitor, bázi a kolektor. Malý proud do báze umožňuje ovládat mnohem větší proud mezi emitorem a kolektorem. U FET tranzistoru se napětí přivedené do hradla (gate) reguluje proud mezi emitorem (source) a kolektorem (drain). Toto chování umožňuje zesilování signálů, případně spínání elektrických obvodů.
Tranzistory jsou dnes vyráběny ve formě integrovaných obvodů, kde jsou miliardy těchto součástek umístěny na ploše několika čtverečních milimetrů. Vývoj v oblasti miniaturizace započal vznikem tzv. integrovaných obvodů, které dovolily zkonstruovat extrémně složité a výkonné elektronické systémy. Díky tranzistoru se rozvíjela informatika, telekomunikace i spotřební elektronika, a stal se základem pro digitální revoluci. Moderní technologie, jako jsou mikroprocesory, paměti nebo senzory, jsou bez tranzistorů nemyslitelné, a vývoj jejich vlastností stále pokračuje například v oblasti rychlosti, úspornosti i rozměrů. Tranzistor tak zůstává klíčovým vynálezem, který zásadně ovlivňuje každodenní život.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)