Ohmův zákon je jedním ze základních principů elektrotechniky a elektroniky, který popisuje vztah mezi elektrickým napětím, proudem a odporem v elektrickém obvodu. Byl formulován německým fyzikem Georgem Simonem Ohmem v roce 1827. Tento zákon je klíčový pro porozumění chování elektrických obvodů a je široce používán při návrhu a analýze elektronických zařízení. Ohmův zákon lze vyjádřit jednoduchou rovnicí: U = I * R, kde U představuje elektrické napětí (ve voltech), I elektrický proud (v ampérech) a R elektrický odpor (v ohmech).
Elektrický proud je tok elektrických nábojů, které se pohybují vodičem vlivem elektrického pole. Napětí je síla, která tento tok nábojů žene, a odpor je vlastnost materiálu, která tento tok omezuje. Ohmův zákon tedy říká, že proud v obvodu je přímo úměrný napětí a nepřímo úměrný odporu. Pokud je napětí konstantní, zvýšení odporu povede ke snížení proudu, a naopak, pokud je odpor konstantní, zvýšení napětí povede ke zvýšení proudu. Tento vztah je zásadní pro předpovědi a řízení elektrických veličin v různých aplikacích, od jednoduchých domácích spotřebičů po složité průmyslové systémy.
Ohmův zákon má své limity a není univerzálně platný pro všechny materiály a podmínky. Materiály, které dodržují Ohmův zákon, se nazývají ohmické materiály. Tyto materiály mají lineární vztah mezi napětím a proudem, což znamená, že graf závislosti proudu na napětí je přímka. Nicméně existují materiály, které tento lineární vztah nedodržují, jako jsou polovodiče, diody a některé další elektronické komponenty, které vykazují nelineární chování. Přesto je Ohmův zákon základním kamenem mnoha praktických aplikací a teoretických analýz v oblasti elektrotechniky a elektroniky.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)