Transformátory tvoří nedílnou součást moderních elektrických a elektronických systémů. Princip činnosti transformátoru je založen na elektromagnetické indukci, což je jev, při kterém změna magnetického pole indukuje elektrické napětí v cívce. Typický transformátor se skládá ze dvou nebo více vinutí, která jsou navinuta na společném magnetickém jádře. Primární vinutí je napájeno střídavým proudem, což vytváří časově proměnné magnetické pole v jádře. Toto proměnné magnetické pole pak indukuje napětí ve sekundárním vinutí. Poměr počtu závitů v primárním a sekundárním vinutí určuje napěťový transformační poměr, který může být buď zvyšovací, nebo snižovací.
Transformátory jsou široce používány v různých aplikacích. V energetice se používají k přenosu elektrické energie na velké vzdálenosti. Elektrická energie je efektivně přenášena při vysokých napětích a nízkých proudech, což minimalizuje energetické ztráty. Před přenosem je napětí zvýšeno pomocí zvyšovacích transformátorů a před distribucí k uživatelům je opět sníženo snižovacími transformátory. Kromě toho se transformátory nacházejí i v elektronických zařízeních, kde se používají k izolaci a přizpůsobení impedance mezi různými částmi obvodů, což zajišťuje optimální přenos signálu a zvyšuje bezpečnost.
Kromě energetického sektoru a elektroniky mají transformátory i specifické aplikace v různých průmyslových odvětvích. Například v medicíně se používají ve zdravotnických přístrojích k izolaci pacientů od elektrických sítí, čímž se minimalizuje riziko úrazu elektrickým proudem. V průmyslových procesech mohou sloužit k napájení specializovaných zařízení, která vyžadují odlišná napětí než ta, která jsou běžně dostupná v elektrické síti. Moderní výzkum a technologie rovněž přispěly k vývoji transformátorů s vyšší účinností a menšími rozměry, což je klíčové pro aplikace v kompaktních elektronických zařízeních a obnovitelných zdrojích energie.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)