Ohmův zákon je jedním ze základních principů elektřiny a elektroniky, který popisuje vztah mezi elektrickým napětím (U), proudem (I) a odporem (R) v elektrických obvodech. Tento zákon byl formulován německým fyzikem Georgem Simonem Ohmem v roce 1827 a je vyjádřen matematickou rovnicí U = I R. Ohmův zákon říká, že proud protékající vodičem je přímo úměrný napětí mezi jeho konci a nepřímo úměrný odporu tohoto vodiče. To znamená, že pokud zvýšíme napětí při konstantním odporu, proud se zvýší, zatímco zvýšení odporu při konstantním napětí povede ke snížení proudu.
Ohmův zákon má široké využití v různých oblastech elektrotechniky a elektroniky, od navrhování a analýzy jednoduchých elektrických obvodů až po složité elektronické systémy. Například při návrhu elektrických spotřebičů a zařízení je důležité znát hodnoty napětí, proudu a odporu, aby bylo možné zajistit jejich správnou funkci a bezpečnost. Pomocí Ohmova zákona lze rovněž vypočítat výkon (P) elektrického zařízení, který je dán vztahem P = U I, což opět vyplývá z kombinace základních rovnic elektřiny.
Praktická aplikace Ohmova zákona však může být ovlivněna několika faktory, jako jsou změna teploty, materiál vodiče a nelineární chování některých komponent. Například odpor některých materiálů se při změně teploty mění, což může ovlivnit přesnost výpočtů založených na Ohmově zákoně. Kromě toho existují elektronické komponenty, jako jsou diody a tranzistory, které nevykazují lineární vztah mezi napětím a proudem, a proto se na ně Ohmův zákon v jeho základní podobě nevztahuje. Přesto zůstává Ohmův zákon základním nástrojem pro pochopení a analýzu mnoha druhů elektrických obvodů a systémů.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)