Ohmův zákon je základním principem v elektrotechnice a elektronice, pojmenovaný po německém fyzikovi Georgu Simonovi Ohmovi, který jej poprvé formuloval v roce 1827. Tento zákon popisuje vztah mezi elektrickým proudem, napětím a odporem v elektrickém obvodu. Matematicky je vyjádřen rovnicí I = U/R, kde I představuje proud v ampérech, U je napětí ve voltech a R je odpor v ohmech. Ohmův zákon je klíčovým nástrojem pro analýzu a pochopení elektrických obvodů, protože umožňuje přesně vypočítat jeden z těchto tří parametrů, pokud jsou známy zbývající dva.
V praktickém použití Ohmův zákon znamená, že pokud v obvodu zvýšíme napětí, proud se zvýší, pokud je odpor konstantní. Pokud se naopak zvýší odpor při konstantním napětí, proud se sníží. Tento zákon také ilustruje, jak změny v materiálu či geometrii vodiče mohou ovlivnit elektrické vlastnosti obvodu. Například kovové vodiče mají nízký odpor a umožňují snadný průchod elektrického proudu, zatímco materiály jako guma nebo sklo mají vysoký odpor a proud jimi prochází obtížněji. Rezistory, speciální součástky navržené k ovlivnění odporu v obvodu, se často používají k řízení proudu a dosažení požadovaných elektrických vlastností.
Ohmův zákon má však své limity. Je platný pouze pro ohmické materiály, kde vztah mezi napětím a proudem je lineární a konstantní v rámci daných podmínek. Při vysokých frekvencích, teplotách nebo v rámci polovodičových součástek, jako jsou diody a tranzistory, se tento vztah může stát nelineárním, což vyžaduje složitější analýzu. Přesto je Ohmův zákon základním kamenem pro konstrukci a analýzu elektrických a elektronických systémů, poskytující jednoduchý a efektivní způsob, jak pochopit a ovládat elektrické obvody. jeho znalost je tak nezbytná pro inženýry, techniky i studenty v oblasti elektrotechniky a dalších příbuzných oborů.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)