Transformátor je elektrický stroj, jenž umožňuje efektivní přenos elektrické energie mezi dvěma nebo více obvody prostřednictvím elektromagnetické indukce. Jeho základní princip vychází z Faradayova zákona elektromagnetické indukce – časově proměnné magnetické pole vytvořené primárním vinutím indukuje napěťové změny ve vinutí sekundárním. Transformátorům chybí jakékoliv mechanické pohyblivé části, což z nich činí velmi spolehlivá a účinná zařízení s dlouhou životností.
Konstrukce transformátoru je tvořena především z feromagnetického jádra a dvou (anebo více) vinutí – primárního a sekundárního. Jádro koncentruje a vede magnetický tok mezi vinutími, čímž maximalizuje účinnost přenosu energie. Změna napětí mezi vstupním a výstupním obvodem je dána poměrem počtu závitů na primární a sekundární cívce (tzv. transformačním poměrem). Pokud má sekundární vinutí více závitů než primární, transformátor napětí zvýší (tzv. stupňující transformátor), v opačném případě jej sníží (sestupný transformátor).
Využití transformátorů je klíčové v oblasti výroby, přenosu a distribuce elektrické energie. Díky nim lze přenášet elektrický proud na velké vzdálenosti vysokým napětím a malým proudem, čímž se minimalizují energetické ztráty vznikající na odporu vodičů. Transformátory jsou základem pro fungování rozvodných sítí, ale nacházejí uplatnění i v průmyslových zařízeních, v elektronice nebo v napájecích zdrojích spotřební elektroniky. Vývoj moderních transformátorů směřuje k dalšímu zvyšování účinnosti, snižování rozměrů a hmotnosti, případně využití nových materiálů – například speciálních amorfních či nanokrystalických plechů pro jádra, jež ještě dále snižují ztráty.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)