Transformátor je klíčovým prvkem v elektrických obvodech, zejména v oblasti přenosu a distribuce elektrické energie. Jeho hlavní funkcí je efektivní změna (transformace) napětí střídavého proudu při zachování stejných parametrů výkonu (skutečný výkon o něco klesá pouze vlivem ztrát v transformátoru). Tato vlastnost umožňuje, aby bylo možné přenášet elektrickou energii na velké vzdálenosti s minimálními ztrátami, protože při vyšším napětí a nižším proudu dochází k menšímu zahřívání a ztrátám v kabelech.
Princip činnosti transformátoru vychází z elektromagnetické indukce. Transformátor se skládá ze dvou (či více) cívek, zvaných vinutí, které jsou navinuty na společném feromagnetickém jádru. Primární vinutí je připojeno ke zdroji střídavého napětí, sekundární vinutí slouží k odběru transformovaného napětí. Střídavý proud v primárním vinutí vytváří časově proměnné magnetické pole, které se uzavírá feromagnetickým jádrem a indukuje v sekundárním vinutí elektromotorické napětí. Poměr počtu závitů primárního a sekundárního vinutí určuje transformační poměr, tedy to, o kolik bude výstupní napětí vyšší, nebo naopak nižší než napětí vstupní.
V elektrických obvodech je transformátor využíván nejen k přenosu energie na jiné napěťové hladině, ale i k oddělení a ochraně různých částí obvodu (galvanické oddělení). Pro běžné spotřebiče je napětí ze sítě redukováno na bezpečnou úroveň, naopak při přenosu na dlouhé vzdálenosti se napětí naopak zvyšuje. Kromě energetiky najdeme transformátory i v oblasti elektroniky, například v napájecích zdrojích nebo zesilovačích, kde slouží ke zpracování signálu. Správná funkce transformátoru je tak nezbytná pro efektivní, bezpečný a spolehlivý provoz celé řady elektrických zařízení a systémů.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)