Elektrické obvody představují základní stavební kámen moderní elektroniky a elektrotechniky. Elektrický obvod je uzavřená dráha, kterou mohou procházet elektrické náboje, nejčastěji ve formě elektrického proudu. Typický elektrický obvod se skládá ze zdroje napětí (baterie, generátor), vodičů a zátěže, kterou může být žárovka, rezistor či jiné elektrické zařízení. Aby proud mohl obvodem protékat, musí být obvod uzavřený; to znamená, že existuje spojení od jednoho konce zdroje přes zátěž zpět ke druhému pólu zdroje.
Chování elektrických obvodů popisují tři základní veličiny: elektrické napětí (U), elektrický proud (I) a elektrický odpor (R). Napětí vyjadřuje rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma body obvodu, proud udává množství náboje, které projde daným místem za jednotku času, a odpor charakterizuje schopnost materiálu bránit průchodu proudu. Tyto veličiny spojuje Ohmův zákon, který říká, že proud v obvodu je přímo úměrný napětí a nepřímo úměrný odporu (I = U/R). Elektrická energie se v obvodu může přeměňovat například na světlo, teplo nebo pohyb podle charakteru připojené zátěže.
Obvody lze členit podle jejich uspořádání na sériové, paralelní a jejich kombinace. V sériovém zapojení proud protéká všemi součástkami stejný, avšak napětí se mezi nimi dělí. V paralelním zapojení je napětí na všech větvích stejné, ale proudy se dělí podle hodnot odporů jednotlivých větví. Základní znalosti o elektrických obvodech umožňují rozumět principu fungování domácích spotřebičů, automobilů, počítačů i průmyslových strojů. Studium elektrických obvodů tvoří tak nezbytný výchozí bod pro další specializaci v oblasti elektrotechniky, fyziky a inženýrství.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)