Transformátor je elektrotechnické zařízení, které slouží ke změně hodnoty střídavého napětí a proudu při zachování téměř konstantního výkonu. Základním principem jeho činnosti je elektromagnetická indukce, jež využívá vlastností střídavého proudu k vytváření časově proměnného magnetického pole. Transformátor je tvořen dvěma (nebo více) vinutími z měděného vodiče, která jsou navinuta na společném magnetickém jádře, obvykle z feromagnetického materiálu. Jedno z vinutí je připojeno ke vstupnímu (primárnímu) napětí a druhé k výstupnímu (sekundárnímu) obvodu.
Princip fungování transformátoru spočívá ve vzniku magnetického toku v jádře při průchodu střídavého proudu primárním vinutím. Tento proměnný magnetický tok je dále převáděn na sekundární vinutí, kde opět indukuje střídavé napětí. Poměr počtu závitů mezi primárním a sekundárním vinutím určuje poměr napětí mezi vstupem a výstupem, což lze popsat tzv. transformačním poměrem. Ideální transformátor je považován za ztrátově zanedbatelný – v praxi však část energie ztrácí například ve formě vířivých proudů, hystereze v jádře či tepelnými ztrátami ve vinutí.
Transformátory jsou klíčovým prvkem v elektrizačních soustavách, neboť umožňují efektivní přenos elektrické energie na velké vzdálenosti. Vysoké napětí při přenosu snižuje proud a tím i ztráty na vedení. Používají se však i v domácnostech (například v napájecích zdrojích spotřebičů), v průmyslu, měřicí technice, zdravotnictví a mnoha dalších oblastech. Rozlišujeme různé typy transformátorů, například jednofázové, třífázové, autotransformátory nebo speciální transformátory pro nízkofrekvenční či vysokonapěťové aplikace. Vývoj nových materiálů a technologií v posledních desetiletích výrazně zlepšil účinnost a spolehlivost moderních transformátorů.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)