Elektronika je vědní a technický obor zabývající se vlastnostmi a řízením elektrických proudů v polovodičových, vakuových či dalších moderních součástkách, které využívají pohyb elektronů a dějů na mikroskopické úrovni k přenosu, zpracování a uchovávání informací. Základním stavebním prvkem elektronických obvodů jsou elektrony samotné – nabité částice, jež volně proudí především vodivými materiály, nejčastěji kovy či polovodiči, a umožňují vznik elektrického proudu. Proud lze řídit elektronickými součástkami, které ovlivňují jeho velikost, směr či jiné parametry.
Mezi klíčové prvky každého elektronického obvodu patří rezistory (odporové prvky), kondenzátory (akumulují elektrický náboj) a induktory (akumulují energii v magnetickém poli). Tyto pasivní součástky upravují napětí a proud v obvodu a umožňují jeho stabilní fungování. Aktivní prvky, např. diody a tranzistory, naopak dovolují buď řízení směru toku proudu (diody), nebo jeho zesilování a spínání (tranzistory). Právě objev tranzistoru v polovině 20. století znamenal revoluci v miniaturizaci, rychlosti a komplexitě elektronických zařízení.
Elektronické obvody fungují na základě základních fyzikálních principů, zejména Ohmova zákona (popisuje vztah mezi napětím, proudem a odporem), Kirchhoffových zákonů (popisují součet proudů a napětí ve větvených obvodech) a zákonitostí polovodičových jevů. Moderní elektronika navíc využívá polovodičové technologie, kde lze díky malým změnám napětí řídit velké změny proudu a realizovat „logické uzly“ pro zpracování digitálních informací. Díky těmto principům je dnes elektronika základem fungování počítačů, telekomunikací, automatizace i spotřební elektroniky, bez níž si moderní společnost už ani nedokáže svůj život představit.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)