Elektrický obvod je uzavřený systém, kterým může proudit elektrický proud. Základními prvky elektrického obvodu jsou zdroj elektrického napětí (například baterie nebo síťový zdroj), vodivé spojení (vodiče), a elektrické prvky jako jsou rezistory (odpory), kondenzátory, cívky, spínače či spotřebiče (například žárovky nebo motory). Aby v obvodu došlo k průchodu elektrického proudu, musí být obvod uzavřený – to znamená, že existuje cesta pro pohyb elektronů od jednoho pólu zdroje k druhému přes součástky obsažené v obvodu.
Elektrický proud vzniká díky pohybu nabitých částic – nejčastěji elektronů – v materiálech s vysokou elektrickou vodivostí, tedy ve vodičích. Množství proudu, které projde vodičem za jednotku času, je vyjádřeno v ampérech (A). K pohybu elektronů je potřeba elektrické napětí (udávané ve voltech, V), které je vytváří rozdíl elektrických potenciálů mezi dvěma body. Proud je závislý na velikosti elektrického napětí a odporu v obvodu, což vyjadřuje Ohmův zákon: I = U/R, kde I je proud, U napětí a R odpor v ohmech (Ω).
Typy elektrických obvodů lze dělit podle zapojení jejich součástek – například na obvody s prvky zapojenými sériově či paralelně. V sériovém zapojení protéká všemi součástkami stejný proud, zatímco v paralelním zapojení je napětí na všech větvích stejné a proud se rozděluje podle odporu jednotlivých větví. Moderní elektrotechnika pracuje s velmi složitými elektrickými obvody, které zahrnují nejen jednoduché rezistory, ale i aktivní prvky jako jsou tranzistory, integrované obvody či mikrokontroléry. Přesto i složité systémy vycházejí ze základních principů zachování náboje, energetické bilance a zákonitostí proudění proudu v uzavřeném elektrickém obvodu. Porozumění základům elektrických obvodů je tak klíčové nejen pro elektrotechniky, ale i pro každého, kdo se setkává s moderními technologiemi.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)